Z cihlového komínu stéká k nebi hustý,černý,štiplavý kouř.
Stojím v nekonečné řadě šedivých postav,které nemají tváře.Pozoruji motýla.Usedl na rameno asi šestiletého chlapce.Nikdo nevidí,jak se ten hmyzí tvoreček radostně vyhřívá v tanci rozradostněných paprsků letního slunce.Já nevidím ostnaté dráty,ani vojáky se psi ,v uniformách ... necítím smrad tupé razignace,před plynovou komorou ... zvítězil jsem.Na zkratce z nekonečna.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
